Srbsko

Tradičně se ve středověkém Srbsku jedly jen dvě jídla denně a snídaně se objevila později pod vlivem západu. Podravka kuřecí polévka s těstovinou je nejprodávanějším výrobkem na trhu polévek v Srbsku.

Srbsko

Výrobky Podravka jsou na srbském trhu od roku 2001, kdy byla založena pobočka Podravka d.o.o. Bělehrad.

Nejprodávanějšími produkty Podravka na srbském trhu jsou Vegeta, polévky Podravka, dětská výživa Lino, cereálie Lino, lískooříškové pomazánky Linolada, konzervované ryby Eva, Podravka zelenina, Podravka masné výrobky. Dohromady má Podavka, včetně značek Fant, Talianette, Dolcela a Kviki, na srbském trhu více než 200 výrobků.

Podravka d.o.o.

Regionalni centar Beograd
Tošin bunar 272A, 5/B
11070 Novi Beograd
Srbsko

tel: +381 11 2184 656
tel: +381 11 2184 703
fax: +381 11 2287 425
e-mail:office@podravka.rs

www.vegeta.podravka.rs
www.lino.eu
FB Podravka Serbia

Kontaktní osoby:
Ivan Prtorić, Ředitel společnosti
Alen Mitrović, Obchodní ředitel
Miona Vujović, Ředitel marketingu


Regionalni centar Novi Sad
Milana Ješića Ibre br. 3/10
21000 Novi Sad

tel: +381 21 64 10 915

Regionalni centar Kragujevac
Luja Pastera 16/1
34000 Kragujevac

tel: +381 34 639 30 80
fax: +381 34 639 30 81

Regionalni centar Niš
Knjaževačka br. 12
18000 Niš

 

Geografická poloha

Srbsko je umístěno na jihovýchodě Evropy. Hraničí s Maďarskem, Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou na západě, s Rumunskem a Bulharskem na východě a Černou Horou, Makedonií a Albánií na jihu.

Kontinentální část Srbska oplývá horami, lesy, rovinami, údolími, jezery a řekami, z nichž největší jsou Dunaj, Morava, Sáva a Tisa. Mezi její přírodní bohatství patří i vápencové jeskyně, minerální a termální prameny.

Proto neudiví fakt, že Srbsko oplývá národními parky: Džerdap, Fruška Gora, Kopaonik, Tara a Šar-planina.

Důsledkem zeměpisné polohy Srbska, zejména údolí řeky Moravy, byly bouřlivé dějiny. Na rozmezí mezi východem a západem bylo údolí řeky Moravy nejkratší pozemní cestou z kontinentální Evropy do Řecka a Malé Ázie.

Historické vlivy

Nejdominantnější vliv na srbskou kuchyni měla každopádně kuchyně turecká, proto je také většina dnešních specialit inspirována modifikovanými tureckými specialitami, zatímco vliv rakouskouherský je přítomný zejména ve Vojvodině.

Charakteristiky kuchyně

V Srbsku se stále ještě žije a jí pomalu, vychutnávají se těžká, občas mastná jídla, pokrmy z roštu, vynikající domácí alkoholické nápoje, zákusky, v nichž se nešetří ořechy, vejci, máslem a všemi těmi hédonistickými sousty, které západní Evropa téměř vymítila z jídelníčku.

Kajmak je jednou z mála původních srbských specialit a domácí znalci uznávají ten z okolí města Čačak.

Stejně jako jiné národní kuchyně nejsou homogenní, je tomu tak i v případě Srbska. Pro Kosovo jsou charakteristické pity, baklavy, tulumby, jídla z jehněčího a skopového masa. Kuchyně Vojvodiny přijala na příklad rysy rakouskouherské kuchyně se spoustou těstových jídel, nudlí, buchet a knedlíků a také ve Sremu se jí jinak než v Banátu nebo v Bačce.

Na kuchyni Srbska měla nejprve vliv středoevropská, maďarská, rakouská, ale také východní, zejména turecká a arabská kultura.

Dnešnímu Srbsku se nevyhnuly ani jiné cizí vlivy. V restauracích větších měst se tak setkáme s italskými, řeckými, francouzskými, japonskými, čínskými i indickými specialitami, zatímco venkov si spíš zachoval původní jídla. Pro tradiční srbskou kuchyni musíme sáhnout až do středověku.

Tradičně se ve středověkém Srbsku jedla dvě jídla a snídaně dorazila později pod vlivem západu. Do poloviny 20. století se jedla převážně vařená jídla: polévky, husté polévky, paprikáše, zelí, guláše. Proto neudiví fakt, že lžíce byla dlouho jediným používaným příborem.

Chléb

Srbská kuchyně je známá hojným používáním chleba. Ve středověkém Srbsku se chleba dělal ze "sumješice" a "suražice", směsi pšenice, ječmene a žita. Chlebu se občas, kvůli jeho stálé spotřebě, věnovala zvláštní péče. Zadělalo se těsto, pak se na žhavé položily listy zelí, poté se těsto pokrylo listy a zasypalo popelem. Chléb zadělával studenou i teplou vodou. Studenou vodou se zadělával například prosný a kukuřičný chléb, aby se prodloužila jejich trvanlivost. Nižší vrstvy jedli pšeničný chléb, zatímco ti chudší jedli oves, žito a pohanku.

Dokonce i středověké zákony v Srbsku definovaly normativy jakosti chleba a podle písemných zdrojů existovalo v Bělehradu v roce 1660 dokonce 600 mlýnů, které poháněli koně a dunajské vodní mlýny.

Mléčné výrobky

Kajmak je jedním z mála původních srbských specialit a domácí znalci uznávají ten z okolí města Čačak. Srbové říkají, že kajmak se nedá vyrobit průmyslově a aby přitom byl zachován jeho vzhled a aroma. O popularitě kajmaku, ale i ještě známějších "čevapi" vypovídá skutečnost, že se nedováno objevila restaurace v srdci Los Angeles, na jejímž jídelníčku se nachází Large ćevapi with kajmak. Historka by nebyla vůbec podivná, kdyby malá restaurace díky své popularitě a návštěvnosti nepřilákala pozornost médií a brzy se stala skutečným hitem mezi etnickými restauracemi a shromaždištěm jet setu. Na jejich jídelníčku se kromě čevapů a kajmaku nabízí i další speciality ze "srbsko-turecké" kuchyně jako je sarma, pita, lukmira, hurmašica, tufahie a baklava. Nejlepší srbský sýr (tvaroh) si dáte východně od řeky Moravy.

Gibanice

Gibanica (layered cake with various fillings) has a special place in the traditional Serbian household. Sofija Maksimovic collected 17 gibanica recipes in her cookbook from 1913. The most famous are the ones filled with poppy seeds, cherries, cabbage, spinach, pumpkin, noodles or semolina, however the real Serbian gibanica is made from a combination of cheese and kajmak (cream). The dough skins of traditional gibanica cakes were prepared manually and were baked in wood-fired ovens.

Maso

Masitá kuchyně převládá v národní kuchyni Srbska. Vepřové na srbském talíři najdeme nejčastěji a znalci říkají, že nejlepší pečené vepřové se připravuje v restauracích mezi Horním Milanovacem a Mrčajevacem. Jehněčí si nenechte ujít v oblasti Raška a ve východním Srbsku. Mezi srbské masové speciality se počítá i vařené koleno s křenem, kůzlečí i kozlí maso i telecí v sači, vepřové v sači. Karadjordjův řízek a plněné vepřové plecko (punjena vešalica). Mleté maso přišlo z Východu, spolu s kořením srbská kuchyně oplývá čevapčiči, djulbastiemi, leskovackými mučkalicemi, ražniži a masovými plackami (pljeskavica).

Uzené maso Srbové dělají velmi pečlivě. Maso suší na větru, studeném vzduchu a teprve poté jej udí. Klobásy, škvarky a ostatní výrobky z vepřového jsou zastoupené v celém Srbsku a nejdříve se je naučili připravovat ve Vojvodině od Rakušanů.

Paprika

Paprikáše, ajvar a pindžur jsou jídla, která se rozšířila z jižního Srbska. Ajvar se dělá z velkých, špičatých, masitých červených paprik, kterým nejvíce vyhovuje právě půda na jihu Srbska.

Med

Med hrál ve středověkém Srbsku významnou roli, nejčastěji jako úplná náhrada cukru. Včelařstvím byly známé zejména monastýry. Přestože používání medu dnes ztrácí na významu, není zanedbatelné. Jako specialita z medu vynikala zejména medovina, jejíž tradiční receptura téměř vymizela.

Zákusky

Mezi zákusky srbské kuchyně patří trůn zaslouženě baklávám, které jsou stejně jako tulumby a většina zákusků s cukrovou zálivkou kouskem bohatství tureckého kuchařského dědictví. Tradičnímu srbskými zákusky jsou pity z jablek a višní, zákusky z krupice, salčiči, vanilkové rohlíčky, koh (bábovky) a četné dorty s hojným množstvím vajec, másla, čokolády a ořechů, které dokonale doplňují osobitou srbskou kuchyni.

"Slatko" je specifikem srbské kuchyně a představuje způsob konzervování ovoce nejpodobnější západním džemům. Nejjemnější je slatko z lesního ovoce, švestek a meruněk.

Káva - rituál nebo...?

Turecká káva jaká se pije v Srbsku se značně liší od té, kterou můžete vypít v Turecku, a vyniká silným aroma. Nejdůležitější je však vědět, že hostitel bude považovat za krajně neslušné gesto odmítnete-li bijete li kávu při první návštěvě, dokonce i když kávu vůbec nepijete.

Slivovice

Není známo, kdy se poprvé začala vyrábět slivovice, ale v srbském stravování sehrála významnou úlohu. Ráno po probuzení se pila sklenička silné, dvakrát pálené slivovice ( 40 až 45 promile) a jemnější (17 až 18 promile alkoholu), jejíž receptura se dnes téměř vytratila, se konzumovala jako digestiv při jídle.

Svátky

O církevních a dalších svátcích se ani v dobách největší chudoby na jídle nešetřilo. Na stole se v té době nachází pro začátek šunka, vejce, slanina, vařená vejce, zralý sýr, mladý kajmak a pihtije. Když se atmosféra zahřeje, podávají se různá vařená jídla (husté polévky), sarmy, fazole "prebranac", podvarak a "korunou večera" je pečené maso a oběd se uzavírá tradičními srbskými zákusky. Každý církevní svátek má své pokrmy. "Žito a slavnostní koláče se jedly svátcích, obarvená vejce na Velikonoce a "česnice" o Vánocích.

Fast facts

  • Bělehrad, hlavní město Srbska, je staré téměř 7 000 let.
  • Římský císař Konstantin Veliký se narodil v Niši v roce 274.
  • "Karadjordjův řízek" nese jméno Djordje Petroviče, vůdce Prvního srbského povstání.
  • Škvarky, srbská specialita, se téměř stejným způsobem připravují pouze v Dominikánské republice.

Tipy na cestování

Pro ty, kteří se chtějí dobře pobavit v Bělehradu:

  • Mezinárodní divadelní festival v září.
  • Festival klasické hudby v říjnu.
  • Bělehradský mezinárodní filmový festival.
  • Ochutnejte jídla z mletého masa, uzené maso, kajmak, pity a tradiční srbské "slatko".
  • Domů si sebou odneste "Serbian schnaps", respektive slivovici.
  • Mějte na paměti, že výběr vegetariánských jídel je chudý.