Slovinsko

Autentičnost a přírodnost jsou vedle domácích zemědělských výrobků s minimálním průmyslovým podílem charakteristickými znaky slovinské kuchyně.

Slovinsko

Podravka d.o.o. Ljubljana byla založena v roce 1974 jako pobočka Podravky d.d. Koprivnica. V roce 1991, když se Slovinsko stalo samostatným státem, pobočka v Ljubljaně se stala podnikatelským subjektem se 100% vlastnictvím mateřské společnosti.

Nejprodávanějšími výrobky Podravka na slovinském trhu jsou Vegeta, Fant, Lino, Podravka polévky a bujóny, Dolcela a Eva. Na slovinském trhu se spotřebuje 49,3 miliony dětské výživy ročně, což znamená 24 jídel za rok na jednoho obyvatele. Proto také Podravka v roce 2009 koupila značky Čoko, Čokolešnik a Belsad a rozšířila tak sortiment snídaňových cereálií a výrobků z ovoce a posílila i svou pozici na slovinském trhu.

Ocenění Best buy Award získala Podravka za marmelády, v kategorii marmelád a džemů za roky 2013 a 2014. Vegeta se stala přísadou do jídel číslo 1 na slovinském trhu.

Podravka d.o.o.

Šmartinska cesta 154
1000 Ljubljana
Slovinsko

tel: +386 1 4797 100
fax: +386 1 2443 140

www.podravka.si
www.vegeta.si
www.lino.si
www.zito.si

Kontaktní osoby:
Bojana Morelj, Ředitelka společnosti
Aleš Završnik, Obchodní ředitel
Melita Bunić, Ředitelka marketingu

ŽITO d.o.o.

Šmartinska cesta 154
1000 Ljubljana
Slovinsko
tel: +386 1 5876 100
fax: +386 1 5404 175
e-mail: info@zito.si
www.zito.si
Kontaktní osoba:
Janez Bojc, Generální ředitel

Geografická poloha

Poloha Slovinska na průsečíku alpské, středomořské a panonské kultury je dokonalým základem bohaté a i osobité kuchyně. S Itálií, Rakouskem, Maďarskem a Chorvatskem v sousedství zabírá Slovinsko 20 273 km2 a téměř polovina plochy je pokryta lesy. Podle sčítání z roku 2006 má 2 010 347 obyvatel. Na tak malé ploše se skrývají mnohé rozmanitosti, které se projevují v konfiguraci, složení půdy, teplotách, vlhkosti a větrnosti a v ostatních přírodních zdrojích.

Zeměpisná poloha a sociálně-historický vývoj jsou také příčinou specifických kulturních forem a životního stylu na malém území Slovinské republiky. Vše to zanechalo stopy na její gastronomii - staré recepty, nové vlivy, domácí zemědělské výrobky s velmi malým podílem průmyslu.

Historické vlivy

Předci dnešních Slovinců osídlili území Slovinska již v 6. století a od té doby prošli řadou bouřlivých historických událostí. Nejdominantnější jsou vlivy římské říše, Benátské republiky, Rakousko-uherské říše a bývalé Jugoslávie. Nezávislost Slovinsko získalo v roce 1991.

V novějších dějinách je nejvýznamnější událostí vstup do Evropské unie, který se projevuje i v jeho kuchyni, která je stále otevřenější vlivům, ale i díky své dosavadní zachovalosti a vysoké osvícenosti je stále oblíbenější jak v členských zemích Evropské unie, tak i jinde ve světě.

Charakteristiky kuchyně

Těžko se dá hovořit o jednotné slovinské kuchyni, protože i když je velmi jednoduchá, působí na ní zeměpisná rozmanitost, přírodní zdroje a její různorodí sousedé (Itálie, Rakousko, Maďarsko a Chorvatsko). Takže se v alpském Slovinsku nejí totéž co v přímořské části. "Dobrote" slovinské kuchyně se pohybují v rozpětí od rafinovaných středomořských jídel, rybích specialit, sušených kraških masových specialit, zvláště zdravých pohankových kaší a až po žgance, palenty, poticu, štrukle a vyhlášenou specialitu prekmurska gibanica. Vyhlášený je kraški pršut, který patří na samotný vrchol slovinské kulinářské nabídky. Slow food hnutí proniká do Slovinska v roce 1995 a nachází v něm vynikající zdroje.

Slovinsko s domácími hospůdkami ("gostilne") a restauracemi nabízí stále větší výběr jídel světových národních kuchyní a stále větší počet Slovinců se stravuje venku díky dlouhým hodinám stráveným v práci, uspěchanému životnímu tempu a dostupným cenám jídel v restauracích. Ale nás zajímá typická slovinská kuchyně, proto po informacích o ní sáhneme do tradiční kuchyně menšího a venkovského prostředí, kde se stále ještě tu a tam najde domácnost, kde se jí „jako za našich předků ".

Tradiční kuchyně

Autentičnost a přírodnost jsou dva epitety charakteristické pro tradiční slovinskou kuchyni. Žganci, palenta, potice, kranjske kobasice, pogače, kraški pršut, žlikrofi, kysané zelí a červená řepa, pokrmy z pohanky a z hub jsou tím, co ani není zapotřebí vysvětlovat. Nebo je?

Speciality:

  • Polenta kdysi byla v oblasti Primorsko a Kras náhradou za chléb. V Lublani se v době druhé světové války mazaly plátky polenty marmeládou. Kromě kukuřičné je oblíbená i ta s pohankou a bílou polentou, a nejchutnější je, když do ní přidáme syrovátku, ovoce, tvaroh, nebo jí posypeme skořicí.
  • Domácí žganci vznikají mícháním mouky v horké osolené vodě a jejich recept, který již není pro nikoho tajemstvím, zůstává již po staletí nezměněný.
  • Vyhlášené idrijské žlikrofi je těsto plněné bramborami, masem a vejci. V oblasti Koroška se pohankové žlikrofi plní ovocem.
  • Typickou slovinskou zeleninou je kysané zelí a nakládaná červená řepa (například vařená červená řepa s prosnou kaší).
  • Masové výrobky: jelita, pečenice, klobásy, slanina, škvarky, šunka a vynikající kraški pršut.
  • Drůbež: husy, kachny, krocani, kohouti a slepice byly tradičními pokrmy "martinove jedi".
  • Ryby a mořské plody: treska, pstruh, úhoř, sépie, olihně, mořští raci...
  • Luštěniny: fazole, hrách, boby, čočka, cizrna...
  • Jídla z brambor, například krumpirove pole s máslem, kysanou smetanou nebo salátem.
  • Kaše: prosná kaše, ječmenná kaše (ričet - ječmenná kaše s uzeným masem) a pohanková kaše.
  • Jota (fazole, kysané zelí, brambory).
  • Polévky nelze ve slovinské kuchyni pominout. Vynikající je houbová polévka podávaná v chlebu, polévka z hřibů, a těmi klasičtějšími jsou slepičí, hovězí, bramborová...
  • Tradičním kořením slovinské kuchyně je majoránka, tymián, meduňka, šalvěj, bobkový list a mezi "domácím" se zakořenily i skořice a pepř.
  • Moučníky: perníky, i v našich krajích vyhlášené bledské krémové řezy, grmade, štrukli (plněné kynuté nebo tažené těsto) a potice, které se plní vlašskými ořechy, lískovými ořechy, biskupským chlebíčkem, mákem, syrovátkou, rozinkami a sušeným ovocem. Mezi gibanicemi vyniká prekmurska gibanica (syrovátka, mák, vlašské ořechy, jablka, rozinky atd.), která je nevysychajícím zdrojem požitku, ale také kalorickou bombou.
  • Nejtypičtějšími a nejznáměkšími víny jsou: Malvazija a Teran, typické pro pobřežní oblasti, Cviček, Metliška Črnina (Bela Krajina), Rýnský Ryzlink a Traminec, Modra Frankinja, Sauvignon, Radgonska Penina...

Moderní slovinská kuchyně

Moderní slovinská kuchyně si před vlivem četných známých evropských kuchyní zachovala vlastní identitu, ale také si díky těmto vlivům rozšířila své obzory.

Četné variace chleba ("pirinog", celozrnného, polotmavého, tmavého z pšeničné mouky, žitného, kukuřičného, s biskupským chlebíčkem, z brambor, se semínky, bezlepkového, ovocného...), středomořská jídla, ryby, houby, lesní plody, štrukle, potice, gibanice, noky, těstoviny, řízky, guláše, ala i carpaccia, šneci, koňské speciality, žáby, zvěřina se staly součástí slovinské moderní kuchyně.

Specifikem Slovinska je i stále více ekologických hospodářství a výrobků "integrirane pridelave", respektive výrobky s vyrovnaným použitím agrotechnických opatření v souladu s dodržováním hospodářských, toxikologických a majících vliv na životní prostředí.

Lublaň
Lublaň je gastronomickým světem v malém. Počínaje renomovanými restauracemi, domácími hospůdkami, po burek, kebab, čevapčiči, pljeskavice, pizzy, čompy, ale také turecké, srbské, bosenské, dalmatské, istrijské, španělské, japonské, mexické, čínské, argentinské a africké restaurace a vyhlášené cukrárny (Kavarna a slaščičarna Zvezda, Rustika...) si v Lublani každý najde jídlo podle vlastní chuti.

Tipy

  • Dát si něco teplého, vařeného a domácího v typické slovinské hospůdce (gostilna).
  • Ochutnat něco exotického v četných mezinárodních restauracích.
  • Po skleničce-dvou jet taxíkem, který je dostupný téměř každé kapse.
  • Zažít "veseli december" a věnovat pozornost romantickému svátečnímu vzhledu Lublaně.
  • Navštívit lublaňskou ekologickou tržnici a samozřejmě z ní něco sníst.
  • Navštívit nedělní Bolšji sejem - bleší trh (Cankarjevo nabrežje) a sobotní ranní dětské dílny v centru města.
  • Vyšlapat na lublaňský hrad (brzy bude možno i lanovkou v ceně zpáteční jízdenky 2 €).
  • Navštívit LIFFe a jiné filmové, hudební a kulturní akce.
  • Vystoupit na Triglav.
  • Na Bledu si dát krémový řez (kremšnitu) a projít se ještě hezčí Bohinjí
  • Přespat v lublaňské Celici - nově upraveném hostelu, který Lonely planet vyhlásil v roce 2006 za "nej-hippest" hostel na světě.