Slovensko

Výrobky Podravka jsou na slovenském trhu přítomny už více než půl století. Podravka Slovensko byla oficiálně zaregistrována roce 1993. Pro slovenské spotřebitele se Podravka stala symbolem kvality a bezpečnosti. Největší zásluhu na tomto úspěchu mají naši zaměstnanci.

Dobrým ukazatelem úspěšného podnikání na Slovensku, je fakt, že v roce 2013 každých 2,6 sekundy Podravka prodala jeden produkt. Nejlepším výrobkem je jistě Podravka přísada do jídel, ale nesmírně populární jsou naše produkty z rajčat, rýže a těstoviny. Nabízíme také dobře známé značky jako je Lagris, Eva a Dolcela, které nabízí spotřebitelům širokou škálu příchutí pudingu. Nejnovější značkou na slovenském trhu je Lino se svou Lino Ladou - sladké pomazáky s lískových oříšků.

I po více než dvaceti letech úspěšného podnikání na Slovensku, se neustále snažíme rozšiřovat svůj sortiment, aby svou šíří co nejvíce vyhovoval potřebám našich zákazníků. V roce 2012 99 % respondentů označilo jako známý výrobek Podravka přísadu do jídel, 48% respondentů ji kupuje pravidelně.

Slovenští spotřebitelé vyjádřili Podravce svou důvěru a udělili ji prestižní mezinárodní ocenění Superbrands (2006, 2013, 2014, 2015 a 2016).

Geografická poloha

Slovensko se rozkládá na 49 036 km² ve střední Evropě. Hlavní město je Bratislava a ostatní větší města jsou Košice, Nitra, Prešov a Banská Bystrica.

Největší řekou je Dunaj. Podnebí je mírné kontinentální. Pěstují se obiloviny, cukrová řepa, brambory, len a tabák.

Historické vlivy

Vývoj slovenské kuchyně a zvyků stolování měnil několikrát směr v závislosti na tom, jak různé civilizace osidlovaly oblast dnešního Slovenska. Poloha ve střední Evropě umožnila Slovensku styk s různými kulturami. Jako součást bývalého maďarského státu bylo pod silným vlivem římské kultury a charakteristiky západoevropské kultury posílili kolonisté hlavně z německých států, kteří osidlovali Slovensko od raného středověku až do 20. století.

Zvyk podávání vydatných teplých ranních snídaní (typicky germánský) přetrval do 20. století. Dnes se v zemědělských oblastech zakládá strava na polévkách s chlebem, těstovinami a obilnými kašemi. V období zemědělských prací se někdy podávala dvojitá snídaně. Nejdřív se kolem 4 až 5 ráno pojedlo něco jako třeba chléb se slaninou nebo sýrem a popilo se i trochu pálenky. Potom byla přesnídávka asi v 9 nebo 10 dopoledne, a to bylo vždy něco vařeného. Oběd byl studený a další teplé jídlo bylo večer po návratu z pole.

Stravovací zvyky byly jiné v horských oblastech a jiné v nížinách, a lišily se také podle sociálního postavení a bohatství.

Velké selské rodiny se shromažďovaly kolem jednoho stolu (sedělo se vždy na stejném místě podle rodinné hierarchie) a jedlo se z jedné nádoby. Stůl byl považován za posvátný kus nábytku a dělat u stolu cokoliv kromě jídla a modlitby byl hřích.

Charakteristiky kuchyně

Jako skoro všechny evropské země, tak i Slovensko bylo během staletí ovlivňováno sousedními zeměmi (Česko, Polsko, Maďarsko, Rakousko a Ukrajina) a tak také v gastronomickém smyslu. Z toho "evropského hrnce" se přece jen vyčlenily specifické speciality slovenské kuchyně.

Nejpodobnější české kuchyni se slovenská přece jen liší větším použitím koření, čímž je vlastně podobná maďarské kuchyni, jejíž guláš také převzala a mírně jej přizpůsobila. Z masa je nejpoužívanější vepřové (řízky, žebírka, kolena, játra). Známý Szegedinský guláš se také připravuje z vepřového, kysaného zelí, koření a kysané smetany. Palačinky z brambor plněné vepřovým masem (zemiakové placky) jsou velmi syté a kořeněné. Nejoblíbenější je přesto smažený vepřový řízek - vyprážaný bravčový rezeň.

Kromě vepřového a hovězího se dost často jí i kuřecí (obalované, pečené či vařené), krůtí (krůtí prsa připravena jedním z následujících způsobů: plněná šunkou a sýrem, s ovocem nebo zapečená). Sezóna kachen a hus začíná na podzim a jejich maso se podává s knedlíky, plackami se sádlem a dušeným zelím.

Přestože dovezené mořské plody pomalu dobývají slovenský trh, stále převládá na Slovensku chovaný kapr a pstruh. Kapr je povinnou součástí štědrovečerního jídelníčku: smažený, obalovaný, s ořechy, česnekem či v pivním těstíčku. Pstruh se peče nebo plní nádivkami z mandlí, šunky a sýra, nebo se jednoduše podává vařený.

Kořeněná a pikantní jídla se vyrovnávají přílohami v podobě knedlíků, masových kuliček, brambor na sto způsobů, rýže (podává se samotná nebo ochucená šunku, kari kořením, hráškem či houbami), hub a těstovin. Typická slovenská kuchyně zahrnuje i četné varianty ovčích sýrů (oštiepok, hynčica, korbačiky a nejznámější je Liptovská Bryndza (s paprikou).

Zde uvádíme i několik typických jídel slovenské kuchyně:

• Kapustnica - tradiční polévka se zelím a uzenou klobásou, občas s houbami a ve vánočním období i sušenými švestkami; často se podává s pečenými nebo vařenými knedlíčky. Na svatbách se jí o půlnoci, aby hostům vrátila síly.
• Cibuľová polievka - polévka z cibule a kousků různých druhů masa.
• Bryndzové halušky - halušky s brynzou a posypané opečenými kostičkami slaniny.
• Studené předkrmy - šunka, uzené klobásy, salámy a sezónní zelenina.
• Vyprážané rezne - smažené řízky (vepřové či hovězí), jedno z nejoblíbenějších slovenských jídel, jí se s pečenými bramborami nebo bramborovou kaší a sezónní zeleninou.
• Plněné papriky - tradiční specialita, papriky plněné masem a rýží vomáčce z rajčat.
• Fazulová polievka - polévka zfazolí a kořenové zeleniny, lze do ní přidat i uzené vepřové maso.
• Cesnaková polievka - polévka z česneku a kuřecího, spetrželkou a vejcem.
• Šunková rolka s chrenovou penou - šunkové závitky plněné křenovou pěnou.
• Oštiepok - je tradiční slovenský výrobek z ovčího sýra. Tradičně se vyrábí z čerstvého sladkého sýra, který se vtlačí do dřevěné, ručně vyřezávané okrouhlé dřevěné formy, kde se nechá odstát. Následně se vybere z formy a ponoří do teplé slané vody, nechá se tam vyležet, dokud sůl nepronikne úplně do vnitřku oštiepku. Potom se nechá mírně proschnout. Pobytem ve slané vodě získává oštěpek svoji tradiční trvanlivost, jeho povrch mírně okorá a většinou zežloutne.
• Saláty: míchaný, zelný, rajčatový, okurkový.

Oblíbeným slovenským desertem jsou palačinky plněné džemem (s lekvarom), zmrzlinou a s čokoládovou polevou (so zmrzlinou a čokoládou), s tvarohem a rozinkami (s tvarohom a hrozienkami), s ořechy, s čokoládovou polevou a se šlehačkou (s orechami, čokoládou a šľahačkou); občas polité alkoholem a flambované (převážně v restauracích).

Gule či parené buchty jsou kynuté knedlíky plněné džemem a vařené v páře. Těstoviny s mákem, rozpuštěným máslem a cukrem (šulance) milují zejména děti. I zde se jí závin, nejčastěji plněný jablky a různé moučníky a dorty (s tvarohem, ovocem, medem), zmrzlinové poháry, ovocné saláty a kompoty.

Původní nápoje: pivo Zlatý bažant, pálenky Demanovka vyráběná z dvaceti druhů bylin, slivovice, borovička (pálenka z jalovcových bobulí).

Fakta

• Rozloha: 49 036 km²
• Obyvatelstvo: 5,4 milionů (85,6 % Slováků, 10,7 % Maďarů, 1 % Čechů)
• Hlavní město: Bratislava
• Jazyky: slovenský, český, maďarský, německý
• Náboženství: 60 % katolíků, 10 % protestantů
• Měna: Euro
• Národní parky: Nízké a Vysoké Tatry, Slovenský ráj, Pieniny a Slovenský kras
• Jak pozdravit slovensky:
  Dobré ráno - Dobré ráno
  Dobrý den - Dobrý deň
  Dobrý večer - Dobrý večer
  pokud někomu tykáte, můžete ho krátce pozdravit Ahoj nebo čau.