Rumunsko

Společnost Podravka nabízí své výrobky na rumunském trhu již od roku 1991. O něco později, v roce 2011, byla otevřena první pobočka.

V Rumunsku se daří hlavně našim dvěma úspěšným značkám, Podravka - přísada do jídel a Eva rybí konzervy: sardinky, šproty, makrely, sledě a tuňáky (ryby, paté a saláty). Nejprodávanějšími výrobky na rumunském trhu jsou Podravka přísada, Podravka na kuře, Podravka Natur, Podravka Bors, Podravka Natur, Podravka marinády, Podravka bujóny v kostce a Podravka jednodruhové koření.

Podravka se snaží neustále rozšiřovat nabídku svých výrobků, aby co nejvíce uspokojovala přání svých věrných zákazníků.

Geografická poloha

Následující jídla se staly slavnými: brânză de vaci, melted brânză topită, urdă - jehož výroba je podobná italské ricottě a slavný caşcaval - polotvrdý rumunský sýr.

Rumunsko je největší zemí jižní Evropy, která sousedí s Maďarskem, Srbskem, Ukrajinou, Moldávií a Ruskem. Největší rumunskou řekou je Dunaj. Rumuské pobřeží se rozprostírá podél Černého moře a nejrozsáhlejším jezerem je Razelm nebo Lacul Razil, které se nachází v těsné blízkosti Černého jezera, s rozlohou okolo 500 m.

Nížiny, nejúrodnější půda Rumunska, představují základ pro rumunskou ekonomiku. Karpaty, Transylvánské Alpy a Bihir jsou třemi největšími pohořími, v kterých se nachází i nejvyšší vrch Moldoveanu (2544 m). Rumunsko je země s převládajícím vnitrozemským podnebím, teplými  až horkými léty a chladnými zimami.

Historické vlivy

Území Rumunska je obývané už od Doby kamenné. Během historie zaznamenalo hodně bouřlivých období válek, okupací a konfliktů. Mezi zásadní patří útoky Římanů, Húnů, Avarů, Slovanů a Bulharů, částečná maďarská okupace v 11. století, chorvatsko-maďarská okupace, která trvala až do roku 1417 a nadvláda Osmanské říše (Vlaška) v první čtvrtině 16. století. Rumunsko získalo autonomii v roce 1856 a nezávislost v roce 1878. Podílelo se i na Balkánských válkách proti Osmanské říši.

Rumunsko vstoupilo do první světové války jako neutrální země a později se přidalo na stranu vítězů – zemí Dohody, v druhé světové válce stálo na straně Německa. V roce 1947 byla monarchie svržena a Rumunsko se stalo Rumunskou lidovou republikou. V roce 1965 se dostal k moci Nicolae Ceaușescu a setrval až do revoluce v roce 1989, kdy byl svržen socialistický režim. První svobodné volby se konaly v roce 1990, 1. 1. 2007 se Rumunsko stalo členem Evropské unie.

Charakteristika kuchyně

Rumunská národní kuchyně spolu se svými původními charakteristikami, je ovlivněná geografickými sousedy a hlavně Srbskem, Maďarskem a Německem. Jídlo je pro Rumuny velmi důležité, což se také odráží ve velkém množství přísloví a pořekadel spojených s jídlem a stravováním. Jedním z příkladů je „Peştele cel mai bun, tot porcul rămâne“ – „Nejlepší rybou je vepřové“. Navzdory tomuto přísloví na rumunském stole můžeme kromě vepřového najít i jehněčí a hovězí maso a ryby.

Tradiční rumunské pokrmy:

• Mămăliga (polenta) díky současnému trendu ve stravování se stává opět populární, ale v minulosti byla považována za jídlo chudých.
• Pörkölt – vařené jídlo podobné maďarskému guláši, bez vody a bohatě ochucené paprikou.
• Ardei umpluţi  – plněná paprika.
• Ciorbă  – hustá polévka se zeleninou a masem.
• Rasol uvařený z masa, brambor a zeleniny.
• Frigărui – u nás známé jako masové ražničí.
• Kofta – masové kuličky z vepřového nebo beraního masa a rýže.
• Şniţel – řízek.
• Sarma ­– kapustové nebo vinné rolky plněné masem.
• Ciorbă de burtă neboli držková polévka.

Hlavní jídlo bývá doplněno saláty, ze který je ten „nejrumunštější“ baklažánový salát salată de vinete. Další oblíbené saláty jsou salată de cartofi, salată de macaroane, salată de ţelină, salată de sfeclă atd.

Připravuje a konzumuje se tu i bulgur se zeleninou, vejci a otrubami a zacuscă – zeleninová pomazánka podobná ajvaru s baklažánem a vařenou fazolkou.

Nádherné hrady, středověká města a turistické stezky jsou součástí turistických atrakcí Rumunska.

Sýr je kapitola sama pro sebe. Brânză znamená rumunsky sýr. Nejznámější je brânză de vaci (cottage cheese), roztíratelný brânză topită, urda (obdoba italské riccote) a známý caşcaval – polotvrdý rumunský sýr, telemea – skupinový název pro fetu. Rumuni jsou velmi hrdí na svůj sýr.

Po sytém a dobrém jídle je vítaným dezertem baklava, halva, knedlíky (gogosi), cozonaca neboli sladký chléb podobný italskému panettoneu, orez cu lapte mléčná rýže, nebo tradiční lapte de pasăre, turecký med rahat, palačinky a další sladkosti.

Nápoje

Nejpopulárnějšími nealkoholickým nápojem je socată neboli bezový džus. Rumunsko je na devátém místě v produkci vína na světě. Domácí rumunská vína jsou: Tamâioasă, Fetească, Grasă a mezi místními víny jsou neznámější: italský ryzlink, Cabernet Sauvignon, Sauvignon blanc, Chardonnay, Merlot, Muškát ottonel aj.

Téměř celá každoroční úroda švestek je zpracovaná na alkoholický nápoj tuicu (nám známý pod názvem slivovice), což stojí rozhodně za povšimnutí, protože Rumunsko je druhým největším pěstitelem švestek na světě. Hlavní jídlo se zpravidla začíná rumunskou slivovicí. Populární je také pivo.

Zajímavosti

• Nádherné hrady a zámky, středověká města, turistické chodníčky jsou součástí turistických atrakcí, které Rumunsko nabízí.
• Poiana Brasov a Sinaia jsou lyžařské střediska, které lákají turisty během chladných rumunských zim.
• Součástí rumunské fauny je více než 5000 medvědů, 3500 vlků a zhruba 2000 lišek. Nezapomeňte na to, když se budete potulovat po lese!
• Místa, které musíte vidět: Hlavní město Bukurešť (Bucureşti), Brasov obklopený Transylvánskym pohořím, hrad Bran, známý i jako hrad hraběte Drákuly, který se nachází 30 km od na jih od Brasova atd.