Litevští spotřebitelé si z výrobků Podravka oblíbili především polévky a přísady do jídel.

Charakteristika kuchyně

Litva se nachází uprostřed Evropského kontinentu, protože jeho střed leží 26 km severně od hlavního města Vilnius.

Litevská kuchyně má mnoho společných znaků s ostatními východoevropskými kuchyněmi, především se sousedním Polskem a Ukrajinou. Viditelné jsou ale také vlivy skandinávských zemí, Maďarska, Rumunska, Gruzie a Aškenázských Židů.

Společná historie Litevců, Lotyšů, Poláků a Aškenázů je evidentní i v kulinářském umění. Jako příklady pokrmů společných pro všechny tyto kuchyně uvádíme peljmeni (koldūnai) – pečivo s masovou (nebo rybí) náplní s bylinkami, koblihy (pączki) – kynuté pečivo se sladkou náplní smažené v horkém oleji a palačinky (blynai).

Svůj vliv v litevské kuchyni zanechala i vojska procházející Litvou. Mezi nejznámější důkazy patří především Napoleonův koláč – vrstvený koláč s bohatou náplní z bobulového ovoce a mandlí.

Blízkost Německa se v litevské kuchyni projevila použitím vepřového masa a různými pokrmy z brambor (bramborový puding - kugelis a bramborové klobásy vėdarai).

Od konce 2. světové války až po začátek 90. let 20. století litevská kuchyně stagnovala v důsledku nedostatku kvalitních potravin. Po dosažení nezávislosti se i na gastronomii začalo pohlížet jako na oblast, ve které je možné vyzdvihnout národní identitu.

I přesto, že litevská gastronomie je bohatá na tuky, jen malé procento populace trpí obezitou.