Výrobky Podravka jsou v této oblasti již více než 30 let. Kyrgyzští spotřebitelé si oblíbili polévky Podrava a výrobky z kategorie univerzálních a speciálních přísad do jídel.

Geografická poloha

Kyrgyzstán je vnitrozemským státem ve střední Asii. Sousedí s Kazachstánem, Čínou, Tádžikistánem a Uzbekistánem. Reliéf země je převážně hornatý. Více než 80 % povrchu se nachází v nadmořské výšce více než 1 500 m.

Podnebí je kontinentální a jen s malým množstvím srážek. Kvůli velké vzdálenosti střední Asie od moře je srážek velmi málo a nemůže je přinést ani vítr. Ve vyšších horských oblastech je podnebí chladnější a s větším množstvím srážek.

Přibližně 70 % populace Kyrgyzstánu tvoří Kyrgyzi, jejich jazyk je velmi podobný jazyku Kazachů a paří do turecké jazykové skupiny. Z náboženství převažuje islám, přičemž 20 % populace je ortodoxních. Kyrgyzstán má okolo 5,2 mil. obyvatel, populace je mladá a s vysokou přirozenou výškou. 2/3 obyvatelstva žije na venkově.

Charakteristika kuchyně

Kuchyně Kyrgyzstánu a Kazachstánu jsou si ve všech segmentech tak podobné, že by nebylo správné dívat se na ně jako na dvě různé gastronomie. Je to důsledek podobnosti ve vývoji zemědělstvím a také se zde promítají stejné vlivy – jak geografické, tak i klimatické.

Rozdíly ale existují, a to hlavně v názvech pokrmů a zastoupení jednotlivých jídel v kyrgyzské kuchyni. Jen díky lepšímu vývoji v zahradnictví a zemědělství zvýšil Kyrgyzstán spotřebu zeleniny a ovoce. S výjimkou jižního Kyrgyzstánu se však zelenina a ovoce až tak často neobjevují v národních jídlech. Díky klimatickým výhodám zahrnuje jižní Kyrgyzstán ovoce a zeleninu do svého stravování, takže např. dýně se používá při přípravě pokrmů velmi často, např. v chlebovém pečivu.

Kyrgyzové upřednostňují pití zeleného čaje a připravují jej s mlékem, solí, kořením a na másle opraženou moukou. Poměr vody a mléka je 1:2.

Celkem vzato, kyrgyzská kuchyně se více spoléhá na sezónnost surovin v porovnání s kazašskou kuchyní: v léte převládají mléčné a zeleninové pokrmy, v zimě maso a obiloviny. Obiloviny – pšenice a ječmen je často základem pro různé druhy vloček používaných v polévkách, bujónech, jogurtech a jiných podobných jídel (ječmenná polévka – zharma nebo mleté jáhly – kezhe).

Masová jídla jsou velmi podobná jídlům z Kazachstánu. Maso se připravuje vařením nebo pečením. Mimořádně ceněné je koňské maso, ale častěji se připravuje beranina. Jídlo připravované z beraniny a těsta, beshbarmak (jídlo pěti prstů), se podává v Kazachstánu i v Kyrgyzstánu. Rozdíl je v přílohách, které se k beshbarmaku podávají.

V Kyrgyzstánu a v Kazachstánu zpracovávají mléčné produkty stejnými technologiemi. Viditelný rozdíl, v gastronomickém smyslu, je v kultuře pití čaje. Kyrgyzové preferují zelený čaj a připravují jej s mlékem, solí, kořením a moukou opraženou na másle. Poměr vody a mléka je 1:2.

Kemech, sušenky velikosti mince pečené v popelu a namáčené v mléku ochuceném olejem a suzmou (čerstvý sýr). Jsou jedním z mála pokrmů specifických pro Kyrgyzstán.