Přes velké množství rozlišností má kuchyně Jižní Ameriky i společné znaky. Jídla jsou na bázi kukuřice a brambor, z velké části se také konzumují obilniny, rýže, tortilly, různé druhy luštěnin, kořenová zelenina, plody ořechů a semena.

Geografická poloha

Většina Jižní Ameriky se nachází v tropickém pásmu. Nachází se mezi Tichým oceánem na západě, Atlantským oceánem na severu a na východě a Severní Amerikou na jihozápadě. Rozloha Jižní Ameriky je 17.840.000 km² a svůj domov v ní má, podle údajů z roku 2005, 371.000.000 obyvatel ve 12 zemích.

Jižní Ameriku se severem spojuje Panamský průplav. Jižní Amerika je domovinou impozantní řeky Amazonky, pohoří Andy, pouště Ataka, amazonského deštného pralesa a dalších přírodních zajímavostí.

Historické vlivy

Nejstarší známí obyvatelé Jižní Ameriky jsou Valdivi (Valdivianos) na jihovýchodním pobřeží Ekvádoru. V roce 1494 Portugalci a Španělé objevili novou zemi, Jižní Ameriku, a rozdělili si ji mezi sebou. Dobyvatelé v polovině 16. století neúprosně využívali přírodní zdroje i obyvatele Jižní Ameriky. Politické a hospodářské důvody přivedly otroky z Afriky, kteří byli spolu s původními obyvateli využíváni jako dělníci na cukrových plantážích a v dolech.

Nepřátelství mezi koloniální Evropou, původním obyvatelstvem a uprchlými otroky eskalovalo až do 19. století, kdy, s několika výjimkami, získali svobodu. Dvacáté století poznamenala studená válka, vnitřní nepokoje a zadluženost. Na Třetím jihoamerickém summitu konaném na konci roku 2004 představitelé 12 jihoamerických zemí oznámili svůj záměr založit po vzoru Evropské unie sdružení jihoamerických zemí.

Historické vlivy

Jihoamerická kuchyně je pod vlivem původních Američanů, ale lze pozorovat i známky afrického, evropského a asijského vlivu.

Jižní Amerika je domovinou brambor, rajčat, fazolí a dalších cenných potravin, bez kterých bychom si moderní světovou kuchyni nemohli ani představit. Brambory, chilli a luštěniny se pěstují na rovinách podél Amazonky. Po staletí byl znám také maniok, který zůstal základem jihoamerické stravy.

Existují dvě části Jižní Ameriky bohaté na potraviny: údolí Amazonky a pobřežní oblasti Tichého oceánu, které zásobují obyvatelstvo plody moře.

Kuchyně Jižní Ameriky je plná různých regionálních variací, ale existuje tam také několik společných rysů. Pokrmy jsou založeny na kukuřici a bramborech, ale také na pšenici, rýži, tortille, různých druzích fazolí, kořenové zelenině, ořeších a semenech. Jídla obsahují hlavně místní zeleninu, ovoce a koření a nezbytné pálivé koření, například chilli.

Jižní Amerika je země rozdílů, které se živě odráží i v její kuchyni.

Argentina

Spolu se španělskými, francouzskými a italskými vlivy se argentinská kuchyně poněkud liší od ostatních jihoamerických kuchyní. V argentinské kuchyni existují dva základní trendy – městský pod vlivem globalizace a ten druhý je venkovský a tradiční.

Argentina je jedním z největších producentů potravin na světě. Na čelních místech seznamu jsou hovězí maso, pšenice, kukuřice a luštěniny.

Nezbytným doplňkem u stolu je chléb z bílé mouky, typické argentinské pokrmy představují dulce de leche, empanada. Grilované maso, asado (grilované steaky), tvoří součást argentinské kuchařského dědictví, společně s chorizom, což je vepřová klobása, morcillamma (jelito) a jinými z specialitami z masa.

Steak a chorizem se často podávají s chimichurri, což je omáčka s bylinným kořením a chilli. Každý večírek a piknik po celé Argentině okoření empanadas s masem, sýrem, kukuřicí a jinými náplněmi.

Důležitou součástí argentinské kuchyně jsou zelenina a saláty. Vysoko na žebříčku argentinských potravin jsou brambory, rajčata, cibule, hlávkový salát, lilek a cuketa.

Národní nápoj v Argentině je yerba mate a velmi populární jsou také víno, čaj a káva.

Chile

Původní chilská kuchyně byla ovlivněna především příchodem Španělů v 16. století. Své stopy na chilské kuchyni zanechala další evropská kolonizace, především Italové a Němci a později Francouzi.

Dlouhá léta se pěstují a vyvážejí některé druhy ovoce a zeleniny: olivy, kukuřice – jádro stravy starověkých kultur: Mayů, Inků a Aztéků, a brambory jako hlavní složka mnoha pokrmů.

Plody moře jsou základní složkou chilské kuchyně, což není až tak překvapivé, zvážíme-li široké pobřežní oblasti a polohu země: na chilském stole nejsou vzácností tresky, krabi, ústřice, krevety, humři, úhoři, lososi, tuňák a další plody moře.

Chilská kuchyně je doprovázena poezií – jídlo bylo nekonečnou inspirací slavného chilského básníka Pabla Nerudy.

Brazílie

Brazilskou kuchyni formovaly nejen původní prvky, ale také Portugalci, Italové, Španělé, Němci, Libanonci, Japonci a další.

Nedílnou součástí severobrazilské kuchyně jsou potraviny jako arašídy, palmy, maniok, jam a další kořenová zelenina, tropické ovoce a hojnost ryb. Poněkud avantgardní výběr by zahrnoval krokodýlí maso skryté pod názvem Picadinho de Jacaré.

Obdělávatelné pobřežní údolí se rozkládá na severovýchodě vhodném pro tropické kultury, s plantážemi kakaovníků a cukrové řepy, kokosů a tropického ovoce, například manga, papáji, guavy, maracuji a ananasu. Nutné je také zmínit pokrmy z mořských plodů jako je vatapa a moqueca s palmovým olejem.

Obvyklý obraz vnitřní jihovýchodní Brazílie představují velké dobytčí ranče. Pod vlivem Indiánů, Afričanů a Portugalců se z místních surovin připravuje mnoho specialit. Hlavní potravinou jsou rýže a fazole, vepřové maso, kukuřice, maso sušené na slunci, maniok a další.

Západ Brazílie je proslavený svými prériemi a savanami a známý díky loveckému a rybářskému regionu Pantal. Typickými kulturami v regionu jsou ryby, vepřové a hovězí maso, maniok, pequi (ovoce), kukuřice a rýže.

Jih Brazílie je průmyslovým centrem země a jeho kuchyně se často považuje za typickou brazilskou kuchyni. Pod exotickými názvy se skrývají v kombinacích vepřového masa, luštěnin, rýže, kukuřice, sýra, uzenin, manioku, smažených vajec a banánů. Feijoada je brazilský národní pokrm z masa a černých fazolí. Pizza a sushi jsou součástí globální koláže, která na jihu Brazílie přerůstá hranice národních restaurací a jí se jako hlavní kulinářský proud. Výrazné použití pizzy se odráží v náplních jako jsou: džem z guavy, kuře, čokoláda, banány, skořice a doplňky: kečup a majonéza. Moqueca Capixaba je pokrm z ryb a rajčat; farofa se připravuje ze smaženého manioku s trochou vepřového masa, cibule a natvrdo uvařených vajec. Chourico je uzenina méně pikantní než chorizo a máme také slavnou polentu. Evropští usedlíci do této oblasti přinesli víno, zelí, zeleninu a mléčné výrobky.