Estonsko

U estonských spotřebitelů vyhrály Podravka polévky a koření. Estonská kuchyně je originální a velmi chutná, někdy ale i trochu tučná. Je založena na jednoduchosti, ale kombinace některých přísad je velmi nápaditá.

Estonsko

Podravka d.d.

Predstavništvo
P.Brieža
Riga
LV-1045
Lotyšsko

Kontaktní osoba:
Pavel Karandej, Country Manager
tel: +371 67336 591
mob: +371 29 131 565

Centrála
Podravka d.d.
Ante Starčevića 32
48000 Koprivnica
Chorvatsko

Kontaktní osoba:
Kristijan Sabo, Výkonný ředitel
Tel: +385 48 651 567
Fax: +385 48 220 587

Výrobky Podravka naleznete na estonském trhu více než 30 let. Estonští spotřebitelé oceňují zejména Podravka polévky a přísadu do jídel.

Kuchyně

Základem tradiční estonské kuchyně jsou hlavně jídla z masa a brambor, na území okolo jezer a moře i pokrmy z ryb. Kulinářské umění, tak jak ho známe dnes, bylo postupně ovlivněno vnějšími vlivy, migrací i sousedními zeměmi. Typickými představiteli estonské kuchyně jsou: žitný chléb, vepřové maso, brambory a mléčné výrobky.

Během jara a léta Estonci berou energii hlavně z čerstvých surovin – bobulovin, zeleniny, rostlin – víceméně ze všeho, co se dá posbírat na zahradách a polích. Kromě plánované výroby masa je toto zabezpečeno i myslivostí a rybářstvím, které stále patří mezi oblíbené hobby. V létě je běžné pořádat grilovací párty.

V chladnějších obdobích roku jsou spotřebovávány hlavně zásoby ze spíže: džemy a marmelády, nakládaná zelenina, hřiby a kompoty. Zvyk ponechávat si zásoby na zimu se zachovává hlavně na venkově, kde tradice hrají stále důležitou roli.

Část tradičních estonských jídel je konzumována během důležitých svátků, patří mezi ně například jelita (verivorst), tlačenka (sült) a kysané zelí (hapukapsas). Dezerty podávané během Vánoc jsou jablka, mandarinky, pomeranče a zázvorové koláčky.

Historicky bylo Estonsko vystavené různým dobyvatelům a každý z nich zanechal stopu na kulinářském umění země. První významné změny nastaly v 19. století, když se lidé začali více stěhovat do měst. V období mezi dvěma světovými válkami (20. století) v městech Tallin, Tart a Parn byla vybudována silná kulinářská scéna s množstvím restaurací. Jídelní lístky obsahovaly převáženě místní pokrmy, ale také i celou řadu specialit evropské kuchyně. Pod vlivem tohoto faktu nezměnila jen příprava jídel, ale dostali se sem i rozličné nové suroviny, mezi které řadíme hlavně koření.

Dnes, stejně jako tomu bylo v minulosti, se estonské kulinářské umění zakládá na sezónních surovinách.

Období od 40. do 90. let 20. století bylo pro estonské kulinářství obdobím stagnace, což bylo zapříčiněné hlavně přetrvávajícím nedostatkem kvalitních surovin.

V tomto období rozšiřovali obzor kulinářskému umění především přistěhovalci s vlastními způsoby přípravy jídel.

Po osamostatnění se Estonska se kulinářství opět obnovilo. Část jídel ze zlatého období 20. století upadla v zapomenutí, ale část se zachovala skrz nového přepracování receptů a nových kombinací surovin. Znovuobjevení gastronomie v Estonsku je možné připsat skupině šéfkuchařů, kteří přinesli nové metody a mezinárodní kuchyni do Estonska a zároveň představili tradice a estonské recepty světu. Patří mezi ně: Imre Kose, Imre Sooäär, Dimitri Demjanov a Kadri Kroon. Můžeme říci, že dnešní estonská gastronomie se stále mění, tradiční jídla a postupy se sice stále ctí, ale jsou také zároveň neustále zlepšovány a přizpůsobovány vysokým světovým standardům.