Výrobky Podravka jsou v tomto regionu zastoupeny již od 30. let.  Běloruské  spotřebitele si získaly zejména Podravka polévky a také výrobky z kategorie univerzálních i speciálních přísad do jídel.

Charakteristika kuchyně

Běžné potraviny dnešních obyvatel Běloruska představuje chléb, brambory, zelí a vepřové maso. Tradiční jídlo je snídaně skládající se ze sendviče a kávy. Oběd se podává v patnáct hodin a skládá se z polévky, salátu a hlavního chodu. Třetím, ale hlavním jídlem dne je večeře podávaná v 8 hodin večer. Podobně jako v ukrajinské kuchyni je nejpopulárnější vepřové maso a tradičně si Bělorusové pochutnávají na pokrmu zvaném „kotleta po krestyansky“. Jsou to vlastně vepřové kotlety podávané v houbové omáčce. Machanka je omáčka podávaná s různými druhy masa a palačinkami.

Charakteristika kuchyně

Historicky vzato je běloruská kuchyně velmi exotická. Existují záznamy z počátku 15. století, které zmiňují celého pečeného zubra (předchůdce současné krávy) jako dárek pro německého císaře. Záznamy o vývozu cukrové třtiny do západní Evropy pochází až ze 16. století. Pečená husa se zeleným pepřem, jídlo uvedené v politickém letáku z počátku 17. století, se pro dalších 200 let řadila mezi oblíbené pokrmy.

Běloruská kuchyně je mimořádně blízká dvěma sousedním – kuchyni Litvy a Polska – a to díky časté migraci těchto národů kvůli politickým vazbám. I když na jídelníčcích běloruské šlechty byly patrné vlivy italské, německé a francouzské kuchyně, a ve většině částí minuly obyvatele, některé pokrmy z místních verzí se rozšířily napříč všemi vrstvami společnosti. Lazanki, inspirované italskými lasagnemi, jsou knedlíky plněné masem, a různé pokrmy z brambor jako vliv německé kuchyně.

Jídla obchodníků nebo rolníků se skládala ze dvou chodů: polévky a hlavního chodu. Pokud jde o obiloviny, pšenice v chladném a vlhkém klimatu Běloruska moc dobře nerostla, takže je oblíbený kyselý žitný chléb, stejně jako místní nápoj – vodka nebo harelka – která se vyrábí ze žita, jakož i přední nealkoholický nápoj – kvas.

Na stole se často nacházejí blinki (palačinky) různých tlouštěk, prázdné nebo plněné, připravené z pšenice nebo pohanky, a oves (tsadaviki).

Mezi zeleninou hraje hlavní roli zelí (a jeho kyselá verze – kysané zelí), zatímco červená řepa, černý a žlutý tuřín, celer a mrkev, buď vařené nebo připravené jako guláš (s trochou přidaného mléka) je následují. Na stole lze jako hlavní zdroj proteinů často nalézt luštěniny, většinou jako kamy (rozmačkané vařené zelené fazole nebo fazole s vepřovým tukem).

Ječmen, oves a pohanka jsou v Bělorusku běžné obiloviny a pokrmy na jejich bázi byly v průběhu historie velmi populární, ale dnes jsou zapomenuty.

Polévky jsou základem běloruské kuchyně: zeleninové polévky, polévky z masa a ryb až po houbové polévky. Zvláštní druh černé polévky se připravuje z husí či vepřové krve, a historicky se taková polévka nabízela nápadníkům, kteří pak byli rodinou dívky odmítnuti.

Mezi obyvatelstvem je oblíbená polévka boršč, vydatná, hustá polévka s červenou řepou, zelím, obilovinami, bramborami a masem. Během léta se k ochlazení připravují studené polévky (chaladnik).

Vepřové maso je v běloruské kuchyni mnohem oblíbenější než skopové či jehněčí. Zvláštní specialitou jsou čerstvé klobásy z vepřového masa, stejně jako jelita (kishka) s pohankou.

Oblíbeným pokrmem běloruského obyvatelstva byla po celá staletí veraščaka (mačanka), hustá masová omáčka s kousky masa a klobásy, podávaná s palačinkami.

Až do dnešního dne se mezi mléčnými výrobky udržel pouze čerstvý sýr a zakysaná smetana. Na konci jídla se podávají moučníky, které jsou tradičně v tekuté podobě: saladucha, hustý nápoj vyrobený z mouky a medu, a kissel, želatinový nápoj vyrobený z lesních plodů a zahuštěný ovsem.